Začátky jsou těžké, ale člověk na ně vzpomíná rád

Arbristika KOHOUTEK s.r.o. je mladá a rostoucí firma plná elánu a nadšení do práce, kterou dělá. Příběh začal v roce 2018. Tehdy jsem měnil již několikátou práci a stále jsem nemohl najít práci, která by mě uspokojovala a naplňovala všechny mé potřeby seberealizace.

Tehdy jsme dokončovali stavbu vlastního rodinného domu, tak jsem měl možnost potkat spoustu rozličných profesí a dívat se, co kdo a jak dělá a zda ho to baví. Jednou, když jsme měli objednaný beton, bylo třeba si jej nechat dopravit na místo pomocí speciální pumpy. Pumpař přijel s předstihem vše si nachystal a po příjezdu mixu vše s pomocí dálkového ovládání přečerpal přesně tak, jak jsme to potřebovali. Poté vše vyčistil, poklidil a zase se vydal nazpět. A mě to tehdy nadchlo, tak jsem se začal dívat po něčem, co by bylo podobné. Ne však to stejné. Uplynulo několik měsíců a našel jsem za zajímavou cenu svahovou sekačku Spider. Po nějakých peripetiích s financemi a po důkladně vypracovaném podnikatelském plánu jsem ji nakonec koupil. No jo, ale na papíře ten plán vypadal tak dobře, ale ve skutečnosti jsem neměl ani zkušenosti se sekáním, ani žádné reálné zákazníky. Navíc, kdo nikdy neřídil Spidera ani netuší, jak složité je jej přesvědčit, aby jel právě tam, kam potřebujete a ne jinam. Taky ladnost pohybu je v případě začátečníka přímo úměrná jeho zkušenostem a je tedy i pro lajka velmi snadné odhalit začínajícího sekáče. Nalil jsem si tedy čistého vína a rozhodl se, že je potřeba to ovládání dostat trochu "pod kůži". Několik prvních sečení jsem dělal jenom pro zkušenost a bez jakékoliv odměny, takže jsem posekal sad, zkoušel jsem kdejaké meze, vysokou i nízkou trávu a až jsem to trochu zvládal, šel jsem "s kůží na trh".

Začal jsem bombardovat veškeré známé i neznámé firmy, obce a další všelijaké instituce a opravdu jsem dostal několik prvních zakázek. Jenomže, ono to není jen tak. Představa, že přijedu, poseču a pošlu fakturu je velmi lákavá a vlastně na tom ani nic není, ale realita vypadala úplně jinak.

Na první zakázce jsem po 2 hodinách uznal, že tohle Spider nezvládne a odjel jsem domů, byl to kamenný břeh jednoho potoka a zde bohužel není pro těžkou mechanizaci prostor. Na další zakázce byl zase svah příliš sypký a sekačka nechávala stopy a vypadalo to velmi nevzhledně. Opět bez faktury. Pak ještě jedna, kdy jsem sice už sekal, ale praskl řemen žacího ústrojí. No nic, objednal jsem jej, podle videa z youtube jsme jej vyměnil a vydal se o tři dny později dosekat, co jsem začal. Vše fungovalo perfektně a po půl hodině mě najednou sekačka přestala poslouchat a v zápětí i jezdit. Vzal jsem tedy a jal se opravování. Zjištění bylo hrozné, praskl řetěz pohonu kola a posesouval se mezi ozubená kola. Musel jsem jej vyprostit, aby se kolo alespoň bez pohonu samovolně otáčelo. Opět jsem dosekal. Objednal nový řetěz, lepidlo a mazání a šel sledovat další návod na opravu. Tímto bych rád poděkoval výrobci sekaček Spider, že vytvořila sérii videonávodů pro opravy.

Sekačku jsem opravil, posekal jsem trávu, ale ne tak, aby se to dalo předat. Chyběl mi křovinořez, abych mohl upravit nedostatky kolem obrubníků, plotu a další detaily, které není schopné tato "mašina" dotáhnout k dokonalosti. Půjčil jsem si tedy od rodičů křovinořez a šel to dodělat. Stále to ale nebylo na předání, nebylo poklizeno. Mám doma koště, vzpomněl jsem si. Takové to, co se používá na stavbě s dlouhými štětinami. Nevím, jestli jste s ním někdy zkoušeli zametat trávu ze silnice, ale je to velmi namáhavé a moc to nejde. Efektivita byla opravdu na bodě mrazu. Zakázku jsem ale konečně DOKONČIL! Poslal fakturu a po uplynutí splatnosti i peníze. To je pocit, po všech těch peripetiích konečně první úspěšně dokončená zakázka. Byl jsem nadšený.

Jenomže se mi stále vkrádala myšlenka, takhle to chci dělat? Půjčovat si křovinořez a zametat koštětem? Navíc přišla další objednávka. "Musím si na to vydělat". Ale to znamená zase dělat stejně neefektivně. A na škole říkali, že nejlevnější peníze jsou ty půjčené. Mám kreditku a splatnost je za 50 dní a ještě tam není úrok. (zvládnu-li to zaplatit v této době) Objednal jsem si tedy STIHL FS460 a nějaký fukar který snad ani neměl značku. (Dnes už vím, že značka STIHL je ve firmě zastoupena velmi hojně a už nebudu dělat chyby s no-name produkty bez servisu.)

Postupně jsem s dalšími zakázkami dokupoval pořád nové a nové "věci", které byly nezbytné pro zvyšování kvality a efektivity práce, ale také bezpečnosti a zdraví. Kvalitní přilbu, dobré rukavice, zkoušení strun, které na co dobré, mulčovací nůž, trojzubec, náhradní díly za ty opotřebené, další křoviňák, abych na to nebyl sám. Na konci sezony jsem zjistil, že všechny vydělané peníze jsem investoval do nazpět do vybavení a díky tomu jsem se mohl posunout dále. Je třeba podotknout, že jsem vše dělal při zaměstnání. Sezonu jsem zakončil v říjnu a už se těšil na novou.

"Ale, bude mě živit jenom sečení - to je přece jenom na léto." A taky mi to mnoho lidí říkalo. "Co v zimě?"

V hlavě se mi střádal další plán. Jednoduché vstupy do odvětví dělají přeci vysokou konkurenci a snižují marže. (teda pokud si to z té mikroekonomie pamatuji dobře). Je třeba ještě něco vystudovat. A zahradníkem být nechci. Najednou jsem objevil arboristiku. Navíc ji lze v Brně studovat dálkově. "Stromy přece poznám, tak se o nich dozvím něco víc a bude to super příležitost se seznámit se spoustou nových lidí." A taky že ano. Ale o tom až někdy příště.